Vývoj kultivační metody lidských embryonálních kmenových buněk s využitím autologních fibroblastů
hES buňky mají schopnost neomezené proliferace in vitro a mohou diferencovat do všech buněčných typů. Díky těmto vlastnostem by se mohly stát zdrojem pro regenerativní medicínu a buněčné transplantace. Než k tomu však dojde, je nutno vyřešit podmínky kultivace, které jsou v současné době pro klinick...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2008.
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/106595/prif_m/ |
| Shrnutí: | hES buňky mají schopnost neomezené proliferace in vitro a mohou diferencovat do všech buněčných typů. Díky těmto vlastnostem by se mohly stát zdrojem pro regenerativní medicínu a buněčné transplantace. Než k tomu však dojde, je nutno vyřešit podmínky kultivace, které jsou v současné době pro klinické aplikace nevhodné. Kultivační prostředí hES buněk je z části tvořeno nedefinovanými složkami živočišného původu a existují rizika pro potenciální příjemce terapie. Kultivační systém závislý na podpůrných fibroblastech xenogenního nebo allogenního původu představuje pro hES buňky riziko kontaminace virovými patogeny. Živočišné komponenty média mohou vyvolat silnou odezvu imunitního systému. Z těchto důvodů je nutné nahradit cizorodé složky kultivačního prostředí hES buněk klinicky přijatelnějšími alternativami. Ve této práci jsem se zabýval vývojem kultivační metody hES buněk s využitím autologních fibroblastů, které jsem derivoval dvěma metodami. Stanovil jsem fenotyp hES buněk kultivovaný. Human embryonic stem cells (hESCs) possess an ability to proliferate indefinitely and to differentiate into any cell types of human body. These features confer them the capability to be a source of differentiated cells for cell replacement therapies. However, it is necessary to resolve culture conditions first, because present state is unsuitable for clinical applications. These conditions involve undefined components of animal origin and therefore present a risk for recipients of a therapy. A feeder-dependent culture represents a risk of contamination of hESCs by xenogeneic or allogeneic pathogens and immunogenic substances that may induce a host vs. graft reaction. This certainly hampers potential of hESCs for cell-based therapies. In my diploma thesis I developed a culture method involving autologous feeder-layer, derived by two different methods. I analyzed a phenotype of hESCs cultured on a feeder composed of such fibroblasts and assayed a production of growth factors related to u. |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Petr Dvořák. |
| Fyzický popis: | 58 l. : il. |