Interpretace genderových vztahů ve feministických pohádkách u předškolních dětí
Cílem předkládané práce je přispět k diskusím v rámci sociální psychologie genderu a snaha porozumět genderově odlišné socializaci předškolních dětí prostřednictvím pohádek. Pohádky představují hlavní narativní struktury, které jsou imanentně včleňovány do ostatních socializačních praktik, a tím se...
Uloženo v:
Hlavní autor: | |
---|---|
Další autoři: | |
Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
Jazyk: | Čeština |
Vydáno: |
2006.
|
Témata: | |
On-line přístup: | Elektronická verze přístupná pouze pro studenty a pracovníky MU |
Shrnutí: | Cílem předkládané práce je přispět k diskusím v rámci sociální psychologie genderu a snaha porozumět genderově odlišné socializaci předškolních dětí prostřednictvím pohádek. Pohádky představují hlavní narativní struktury, které jsou imanentně včleňovány do ostatních socializačních praktik, a tím se stávají jedním z hlavních fenoménů dětského prožívání světa, i skrze ně děti svůj svět re-konstituují a interpretují. Otázkami, na které se snaží tato práce odpovědět, jsou, jak děti interpretují genderově netradiční příběhy, jak chápou a přijímají takovýto text a do jaké míry jsou schopny se identifikovat s postavami příběhu. Genderově netradiční pohádku chápe tato práce jako příběh měnící obvyklý obraz aktivních mužských hrdinů. Hlavní hrdinkou je žena, která se vymyká klasickým ženským rolím (čekání na prince, vysvobození, péče o vzhled, pasivita, domácí práce), a zásadně je také měněna obvyklá struktura děje, zejména zakončení, místo svatby je zvolena jiná alternativa. Na základě tohoto . The essay aims to conduce to discussion about gender in the frame of social psychology. The theoretical basise of this essay lies in social constructivism with its ideas of the world constructed by our social interactions. The language is the instrument of making our world complete and acceptable for us. Through our communication we (re)construct our everyday world and thus we believe in its reality and objectivity. Gender is social construct as well and so there is possibility to refuse dichotomy of masculinity and femininity. We construct and maintain these categories through the process of socialization. One of the main sources of socialization is literature and especially stories and fairy-tales for children. They help children to develop not only their world of fantasy but also "real" world and its categories. In this research I take a non-traditional feminist fairy-tale (in the meaning of changing traditional structure of characters in tales - the active main character is female,. |
---|---|
Popis jednotky: | Vedoucí práce: Kateřina Zábrodská. |
Fyzický popis: | 35, [5] l. |