Zánik Jugoslávie jako státoprávní a ústavní problém /
Předložená disertační práce „Zánik Jugoslávie jako státoprávní a ústavní problém“ se zabývá otázkou zániku Jugoslávie v letech 1990 až 1992. Práce se člení na čtyři základní části. Nejprve je rozebráno teoretické a státovědné ukotvení celkové problematiky. Dále se disertační práce zabývá hlavními ús...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2016
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/257197/pravf_d/ |
| Shrnutí: | Předložená disertační práce „Zánik Jugoslávie jako státoprávní a ústavní problém“ se zabývá otázkou zániku Jugoslávie v letech 1990 až 1992. Práce se člení na čtyři základní části. Nejprve je rozebráno teoretické a státovědné ukotvení celkové problematiky. Dále se disertační práce zabývá hlavními ústavními institucemi (parlamentem, hlavou státu, vládou a ústavním soudem) a takzvaným „pilířům“ Jugoslávie (Josip Broz Tito, Jugoslávská lidová armáda, Svaz komunistů Jugoslávie, společný jazyk a idea bratrství a jednoty). Čtvrtá část se věnuje rozpadu Jugoslávie v letech 1990 až 1992 z ústavněprávního a státovědného hlediska. The thesis “Break-up of Yugoslavia as a state-law and constitutional problem” deals with the matter of the break-up of Yugoslavia (1990-92). The thesis is divided into four parts. The thesis copes with the general and state-law theoretical background. Then, the main constitutional institutions (Parliament, head of state, Government and Constitutional Court) and the so-called “pillars” of Yugoslavia (Tito, Yugoslav People's Army, League of Communists; language and the idea of the brotherhood and unity) are mentioned. The fourth part analyses the break-up of Yugoslavia in 1990-92 from the constitutional and state-law point of view. |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Jan Filip |
| Fyzický popis: | 225 listů |