Právní poměr Čech k říši v době přemyslovské se zvláštním zřetelem k otázce nástupnictví /
Práce si klade za cíl zmapovat právní rámec koexistence mezi středověkou říši Otonů a Sálců a přemyslovskými zeměmi v rozmezí od „temného“ 10. století do „renesančního“ 12. století, které se v právních dějinách v mnoha ohledech jeví jako přelomové. Na vztahy mezi oběma sousedními zeměmi, jejich obyv...
Uloženo v:
Hlavní autor: | |
---|---|
Další autoři: | |
Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
Jazyk: | Čeština |
Vydáno: |
2017
|
Témata: | |
On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/210598/pravf_d/ |
Shrnutí: | Práce si klade za cíl zmapovat právní rámec koexistence mezi středověkou říši Otonů a Sálců a přemyslovskými zeměmi v rozmezí od „temného“ 10. století do „renesančního“ 12. století, které se v právních dějinách v mnoha ohledech jeví jako přelomové. Na vztahy mezi oběma sousedními zeměmi, jejich obyvateli a panovníky se hledí z perspektivy říšských zpravodajů, z nichž jsou bližšímu zkoumání podrobeni ti, jejichž díla jsou v badatelské obci pokládána za „kanonická“, protože skýtají základní orientační body pro poznání vybrané otonsko-sálské epochy. Ve snaze o zajištění plurality žánrů a různorodé místní provenience byla pramenná báze sestavena ze tří kronik a dvou letopisů sepsaných v Porýní, Sasku, Hesensku či Bavorsku. Mezi tvůrci najdeme příslušníky klášterního a světského kléru, mnicha Widukinda z Corvey, biskupa Thietmara z Merseburgu, mnicha a později opata Lamperta z Hersfeldu, potažmo členy benediktinských opatství Sv. Mořice v Niederalteichu a Sv. Michaela v Hildesheimu, jejichž dějepisná produkce zůstává skryta v anonymitě. The aim of this dissertation is to delineate the legal framework for the co-existence of the Přemyslid Dynasty with the Ottonian and Salian dynasties in the Middle Ages from the “dark” 10th century until the 12th-century “renaissance”, which is regarded as a turning point in legal history from many points of view. Relationships among the two neighbouring countries, their inhabitants, and their rulers are investigated from the perspective of narrators residing within the Holy Roman Empire. More detailed analysis is conducted of those narrators whose work is considered to be “canonical” in the scientific community as a result of representing basic orientation points for any research during the Ottonian-Salian period. Our collection of sources is based on three chronicles and two annals written in Rhineland, Saxony, Hesse, and Bavaria in order to obtain a variety of genres and local provenances. The authors discussed are members of the monastic and lay clergy - the monk Widukind of Corvey, Bishop Thietmar of Merseburg, the monk and later Abbot Lampert of Hersfeld, and members of the Benedictine abbeys of St. Moritz in Niederalteich and St. Michael in Hildesheim, whose identity remains anonymous. |
---|---|
Popis jednotky: | Vedoucí práce: Karel Schelle |
Fyzický popis: | 461 stran |