Návrh a optimalizace mikrofluidního čipu pro studium chování buněk za průtokových podmínek /
Mikrofluidika je oblast fyziky zabývající se charakteristikami a manipulací kapalin v rozměrech pod jeden milimetr. Mikrofluidní přístup nalézá uplatnění v řadě aplikací, jednou z nich je výzkum cévního systému. Tato práce byla zaměřena na přípravu jednoduchého cévního modelu, který představuje poly...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2016
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/423581/prif_b/ |
| Shrnutí: | Mikrofluidika je oblast fyziky zabývající se charakteristikami a manipulací kapalin v rozměrech pod jeden milimetr. Mikrofluidní přístup nalézá uplatnění v řadě aplikací, jednou z nich je výzkum cévního systému. Tato práce byla zaměřena na přípravu jednoduchého cévního modelu, který představuje polydimethylsiloxanový (PDMS) čip, jehož kanálky jsou osazeny endoteliálními buňkami. Pro kanálky v čipu byl z důvodu fyziologické relevance zvolen kruhový průřez. Vzhledem k tomu, že nativní PDMS byl silně hydrofobní a neumožňoval adhezi buněk, byla testována řada povrchových modifikací: oxidace směsí kyseliny sírové a peroxidu vodíku (tzv. Piraňa solution), silanizace a oxidace plazmou. Úspěšnost povrchových modifikací byla kvantifikována pomocí měření úhlu smáčení. Jako nejúspěšnější se ukázala povrchová modifikace plazmou. Pomocí plazmy byl poté modifikován vnitřní povrch kanálků čipu. Na takto ošetřeném čipu bylo sledováno chování endoteliálních buněk. Microfluidics is a branch of physics, which is focused on characterization and manipulation of fluids at submillimetre scale. The microfluidic approach is suitable for numerous applications one of them is vascular system research. This thesis is focused on preparation of simple vascular model represented by a polydimethylsiloxane (PDMS) chip with channels seeded by endothelial cells. Considering physiological relevance, the circular cross-section of channels was used. Because native PDMS is strongly hydrophobic it did not support cell adhesion. Thus several surface modifications were tested: oxidation by mixture of sulfuric acid and hydrogen peroxide (Piranha solution), silanization and oxidation by plasma. Effectivity of surface modifications was quantified by contact angle measurement. The plasma oxidation was shown to be the most efficient. That is why it was applied to inner surface of chip channels. Behaviour of endothelial cells was observed in a chip with such treated channels. |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Jan Víteček |
| Fyzický popis: | 40 stran : fotografie |