Individualizace radikality operační léčby časných stádií karcinomu děložního hrdla /
V posledních letech je snaha individualizovat rozsah chirurgické léčby karcinomu děložního hrdla s cílem zachovat onkologickou bezpečnost a současně snížit radikalitu operací v závislosti na konkrétním rozsahu onemocnění. Úspěšně se využívá neoadjuvantní chemoterapie (NACT), ověřila se bezpečnost fe...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2014
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/20292/lf_d/ |
| Shrnutí: | V posledních letech je snaha individualizovat rozsah chirurgické léčby karcinomu děložního hrdla s cílem zachovat onkologickou bezpečnost a současně snížit radikalitu operací v závislosti na konkrétním rozsahu onemocnění. Úspěšně se využívá neoadjuvantní chemoterapie (NACT), ověřila se bezpečnost fertilitu šetřících postupů. Cílem práce bylo zhodnotit přesnost transrektálního ultrazvuku (TRUS) a magnetické rezonance (MRI) v hodnocení karcinomu děložního hrdla po aplikaci NACT a ověřit schopnost peroperační ultrazvukové navigace identifikovat kraniální hranici nádoru pro individualizaci rozsahu fertilitu šetřících operací. Bylo analyzováno 30 pacientek, které byly vyšetřeny TRUS a MRI před a po aplikaci NACT a získaná data byla porovnána s histopatologickým nálezem po následně provedené operaci. Potvrdili jsme významnou korelaci mezi velikostí nádoru stanovenou podle TRUS a z histopatologického preparátu (mezitřídní korelační koeficient 0,667, a vnitrotřídní korelační koeficient 0,795 p<0.001), zatímco korelace mezi daty z MRI a histologií byla nižší ( mezitřídní korelační koeficient 0,346, P=0,072, a vnitrotřídní korelační koeficient 0,344 p=0,059). Over the past few years efforts have been made to individualize surgical treatment of cervical cancer with the aim of ensuring oncological safety and, at the same time, reducing the radicality of surgery depending on the individual disease scope. Neoadjuvant chemotherapy (NACT) has been successfully introduced into clinical practice. The safety of fertility-sparing procedures has been confirmed. The aim of my work was to evaluate and compare the accuracy of transrectal ultrasonography (TRUS) and magnetic resonance imaging (MRI) in assessing cervical carcinomas following the administration of NACT. A furthe aim has been to verify the ability of peri-operative ultrasound guidance in identifying the cranial tumour margin. The analysis covers 30 patients examined using TRUS and MRI respectively before and after the administration of NACT. The data from imaging were compared with histopathological findings following surgery. We found a significant correlation between the tumours size as measured by TRUS and in histopathological specimen (interclass correlation coefficient 0.667, intraclass correlation coefficient 0.795 p<0.001), while the correlation recorded between MRI data and histology was lower (interclass correlation coefficient 0.346, p=0.072, intraclass correlation coefficient 0.344 p=0.059). |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Josef Chovanec |
| Fyzický popis: | 67 stran |