Crimen maiestatis /
V nejstarším období římských dějin se jednání, které naplnilo skutkovou podstatu urážky majestátu národa římského, označovalo jako proditio -onis (f)] od slovesa prodo - zrazení, zrada, vyzrazení, patriae proditiones - zločiny zrady proti vlasti. Tuto skutkovou podstatu upravoval královský zákon, kt...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2015
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/159451/pravf_d_a2/ |
| Shrnutí: | V nejstarším období římských dějin se jednání, které naplnilo skutkovou podstatu urážky majestátu národa římského, označovalo jako proditio -onis (f)] od slovesa prodo - zrazení, zrada, vyzrazení, patriae proditiones - zločiny zrady proti vlasti. Tuto skutkovou podstatu upravoval královský zákon, který je dochovaný např. u Dionysia: Dionysios 3,30: Král zřídil soud nad velezrádci (proditionis iudicia) a jejich spoluviníky a ty, kteří byli usvědčeni, dal usmrtit podle zákona o dezertérech a velezrádcích (legem de desertoribus et proditoribus). V období královské vlády v Římě se tento zločin označoval jako jednání proti královské svrchovanosti nebo také jako perduellio, -onis (f) nepřátelský čin proti státu - velezrada. V pozdější době (počínaje tzv. principátem) byl tento zákon označován jako urážka Veličenstva, zákon o urážce Veličenstva či soud na urážku Veličenstva. Zde již bylo užíváno termínu maiestatis jako označení Veličenstva, tedy osoby císaře. Zákony stíhající urážku majestátu, bez ohledu v jaké době vznikly, měly společné to, že byly velice široce koncipovány. Jednotlivé zákony de maiestate obsahovaly buďto velice široký výčet toho, co je považováno za urážku majestátu nebo jaké chování je možno subsumovat do jednání naplňující skutkovou podstatu urážky majestátu. The present thesis analyses an evolution of crimem maiestatis in Ancient Rome. It is focused on the analysis of facts of the case of crimem maiestatis related to particular evolution periods of Roman state (Kingdom, Republic, Principate, Dominate). The first part of the thesis describes a methodology that is used for a work with primary sources. There is also a brief summary of actual state of analysed issues. Hereinafter it contains detailed analysis of Roman penal law theory; terminology of Roman penal law, division, penology and theoretical aspects and grounds that enabled to establish an independent law branch from religious and customary rules. The main part of thesis is focused on laws, customs, comments of lawyers and cases from narrative sources (from work of historians) that described crimem maiestatis. Facts of the case related to crimem maiestatis developed constantly and reacted to political and social changes of Ancient Rome. |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Renata Veselá |
| Fyzický popis: | 189 stran |