Paleomalakologická analýza sedimentů pěnovcového slatiniště holocenního stáří: vliv velikosti vzorků, členění vrstev a prostorové variability /
Tato práce se zabývá sukcesí měkkýších společenstev na pěnovcovém slatiništi Mituchovci, ležícím na slovenské straně Bílých Karpat poblíž obce Horná Súča (okres Trenčín). Byly získány dvě kopané sondy a dva vrty ze dvou různých odběrových míst, přičemž celkový objem každé ze sond byl přibližně třikr...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2015
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/356427/prif_m/ |
| Shrnutí: | Tato práce se zabývá sukcesí měkkýších společenstev na pěnovcovém slatiništi Mituchovci, ležícím na slovenské straně Bílých Karpat poblíž obce Horná Súča (okres Trenčín). Byly získány dvě kopané sondy a dva vrty ze dvou různých odběrových míst, přičemž celkový objem každé ze sond byl přibližně třikrát větší oproti vrtům. Vrstvy jedné sondy byly děleny hrubě, cca po 15 cm, ostatní profily byly členěny po jemných vrstvách o mocnosti 5 cm. Tyto sukcese dokládají vývoj malakocenóz za posledních přibližně 11400 let. To znamená, že prameniště se začalo vyvíjet na přelomu pleistocénu a holocénu, což dovoluje zkoumat dvě obecné hypotézy holocenního vývoje: (1) jestli se v Bílých Karpatech mohla vyskytovat kryptická glaciální refugia lesní malakofauny a (2) zda druhy otevřených stanovišť přežívaly holocenní klimatické optimum na bělokarpatských slatiništích. Třetí okruh otázek se týká vlivu velikosti vzorku, členění vrstev a prostorové variability na paleoekologickou interpretaci. Celkem bylo n This thesis deals with the succession of mollusc assemblages at the Mituchovci spring fen, located in the Slovak part of the White Carpathian Mts (near the village of Horná Súča; Trenčín district). Two dug pits and two cores were taken from two different sampling points, with the total volume of each pit being approximately three times as large as the core volume. One pit was divided into coarser layers, having about 15 cm in thickness; the other profiles were divided into 5 cm thick layers. These successions document the development of mollusc assemblages over the past approximately 11400 years. Hence, the spring fen has been developing since the transition between the Pleistocene and Holocene, which allowed testing two general hypotheses of the Holocene development: (1) whether cryptic glacial refugia of woodland snails existed in the White Carpathians and (2) whether open-landscape species survived the Holocene climatic optimum at the White Carpathian spring fens. The third objectiv |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Michal Horsák |
| Fyzický popis: | 89 stran : grafy |