Metody stanovení specifických bílkovin a jejich efektivní využití v klinické diagnostice monoklonálních gamapatií
Disertační práce se zabývá metodami stanovení bílkovin, pomocí kterých je možno detekovat monoklonální protein a tím vyhledávat nemocné s monoklonálními gamapatiemi. Historicky nejdéle se využívá vyšetření elektroforézy bílkovin v séru. Sensitivita záchytu monoklonální komponenty je 500 - 2000 mg/l,...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2012
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/184923/lf_d/ |
| Shrnutí: | Disertační práce se zabývá metodami stanovení bílkovin, pomocí kterých je možno detekovat monoklonální protein a tím vyhledávat nemocné s monoklonálními gamapatiemi. Historicky nejdéle se využívá vyšetření elektroforézy bílkovin v séru. Sensitivita záchytu monoklonální komponenty je 500 - 2000 mg/l, v závislosti na elektroforetické pohyblivosti a přítomnosti bílkovin v alfa nebo beta frakci. Elektroforéza bílkovin v moči je citlivější, vzhledem k nízké hodnotě celkové bílkoviny se vyšetřují koncentrované vzorky a dosahuje se v ideálním případě citlivosti 10-40mg/l. V praxi této senzitivity nelze dosáhnout u vzorků moče s vysokým obsahem celkové bílkoviny a se spektrem bílkovin odpovídajícím sérovému rozdělení, ani u vzorků, u kterých dochází k polymerizaci volných lehkých řetězců a ty jsou na elektroforéze rozděleny do několika linií. V 80. letech minulého století byla zavedena do rutinní diagnostiky elektroforéza s následnou imunofixací, jejíž citlivost pro záchyt monoklonální kompone The thesis deals with the methods of protein determination by means of which it is possible to detect a monoclonal protein and therefore to search for patients with monoclonal gammopathy. The test which has historically been used for the longest time makes use of the electrophoresis of serum proteins. The sensitivity of detection of monoclonal components is 500 - 2000 mg / l, depending on the electrophoretic mobility and on the presence of proteins in the alpha or beta fraction. Electrophoresis of proteins in urine is more sensitive as, given the low amount of total protein, concentrated samples are examined and the sensitivity obtained in the ideal case is 10-450mg / l. In practice, this sensitivity can not be achieved in urine samples with high content of total protein and with the protein spectrum corresponding to serum distribution of proteins, not even in samples in which free light chains are polymerized and they are thus divided into several lines by electrophoresis. In the 1980 |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Milan Dastych |
| Fyzický popis: | 107 l. |