Rozšíření invazních neofytů a sukcese na štěrkových náplavech na tocích Moravskoslezských Beskyd a jejich podhůří
Diplomová práce má dvě části. V první jsem mapovala výskyt invazních neofytů podél Baštice, Olešné, Bystrého potoka, Mohelnice, a Čeladenky, které jsou hlavními přítoky Ostravice a Morávky. Spolu s nimi jsem na všech tocích zmapovala 163 km a nalezla 39 druhů invazních neofytů. Nejvíce byly zastoupe...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2012
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/222967/prif_m/ |
| Shrnutí: | Diplomová práce má dvě části. V první jsem mapovala výskyt invazních neofytů podél Baštice, Olešné, Bystrého potoka, Mohelnice, a Čeladenky, které jsou hlavními přítoky Ostravice a Morávky. Spolu s nimi jsem na všech tocích zmapovala 163 km a nalezla 39 druhů invazních neofytů. Nejvíce byly zastoupeny druhy z čeledi Asteraceae. Na největším počtu říčních kilometrů jsem zaznamenala Solidago canadensis (86 % z počtu říčních kilometrů), Impatiens parviflora (85 %), Reynoutria japonica (66 %) a I. glandulifera (60 %). Více invazních neofytů bylo na úsecích, kde řeky protékaly městy, druhy tam však měly menší abundanci. Druhová bohatost invazních neofytů byla ovlivněna především nadmořskou výškou, kdy jejich počet směrem do vyšších poloh výrazně klesal. Klesal také na říčních kilometrech, kde řeka tvořila kaňon, nebo když ji obklopovaly lesy. Mimo města narůstal i v úsecích, kde ji lemovaly pásy křovin, tam, kde se tvořily štěrkové náplavy a kde byl tok více zregulovaný. Počet nepůvodních druhů celkově stoupal v úsecích bohatších na typy biotopů. Na malých i velkých tocích v příbřežní vegetaci dominovaly ty stejné invazní neofyty. Malé toky byly ale chudší co do počtu druhů vyskytujících se na jednom říčním kilometru. V druhé části jsem se zabývala sukcesí na štěrkových náplavech na Čeladence, Mohelnici, Ropičance a Stonávce. Území zasáhla v květnu roku 2010 silná povodeň a v jejím důsledku byl z náplavů stržen vegetační kryt, byly převrstveny novými sedimenty, nebo vznikly úplně nové. Fytocenologické snímky jsem na náplavech zapisovala dva měsíce po povodni a další rok jsem je na stejných plochách pořizovala znovu. The thesis is divided into two parts, firstly I mapped the occurrence of invasive neophytes along the Baštice, Olešná, Bystrý, Čeladenka and Mohelnice. These streams mouth to Ostravice or Morávka rivers. With them in total 163 km of river courses were investigated. I focused on 39 species of invasive neophytes, majority of which belonging to Asteraceae family. The most abundant species growing along the streams were Solidago canadensis (86% of river kilometers), Impatiens parviflora (85%), Reynoutria japonica (66%) and I. glandulifera (60%). The river sections in towns had more invasive species, whereas the river sections outside the towns had fewer invasive species but more abundant. Species richness of invasive neophytes was influenced mainly by elevation, strongly decreasing towards higher altitudes. It also decreased in river sections with canyons or forests, but accumulated in areas with abundant bushes, in places with gravel bars and stream regulation. The number of invasive specwas also higher in river sections richer in habitat types. The same invasive neophytes dominate on small and big streams. But on the small streams was lower number of this species per kilometer. In the second part I describe gravel bar succession on Čeladenka, Mohlenice, Ropičanka and Stonávka. There was an extreme flood in May 2010. Consequently, vegetation on bars was removed, some of gravel bars were recovered by new sediments and some new were created. First phytosociological relevés I made two months after this flood and again the following year on the same places. All relevés were situated on all streams length. I divided them mostly on the basis of aerial photos according to age on new and old, which survived the flood. The most species were on Čeladenka and there, in 2011, I also recorded the richest phytosociological relevé with 72 species (15 m²). |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Milan Chytrý |
| Fyzický popis: | 145 l. |