Klasické a moderní metody molekulární biologie při studiu repetitivních oblastí eukaryotického genomu
Repetitivní sekvence jsou nedílnou součástí eukaryotických genomů. Nejenže představují jejich významnou strukturní část, ale plní i řadu důležitých funkcí. Kromě tvorby heterochromatinových struktur nezbytných například pro ochranu chromozomů (telomery) a správný průběh meiotického a mitotického děl...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2011
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/323717/prif_b/ |
| Shrnutí: | Repetitivní sekvence jsou nedílnou součástí eukaryotických genomů. Nejenže představují jejich významnou strukturní část, ale plní i řadu důležitých funkcí. Kromě tvorby heterochromatinových struktur nezbytných například pro ochranu chromozomů (telomery) a správný průběh meiotického a mitotického dělení (centromery), hrají roli i při regulaci genové exprese procesem RNA interference. Díky svému mutačnímu potenciálu tvoří také významnou hnací sílu genové a genomové evoluce. Výzkum repetic se zaměřuje především na získání informací o jejich sekvenci, fylogenetických souvislostech, rozložení na chromozomech a významu pro genom. Dále se tyto poznatky aplikují v dalším výzkumu a diagnostice. Možnosti studia jsou vždy přímo spojeny s možnostmi, které nabízí dostupné techniky a proto je cílem této práce shrnout vývoj vybraných metod využívaných při studiu repetitivních sekvencí od původních biofyzikálních přes enzymatické a hybridizační až k dnešním možnostem sekvenování nové generace. Jednotl Repetitive sequences are an integral part of eukaryotic genomes. They form functionally important structures of chromatin, i. e. heterochromatin necessary for the protection of chromosomes against instabilities (telomeres) and for the meiotic and mitotic cell division (centromeres). Repetitive sequences play a role in regulation of gene expression by the process of RNA interference and their mutation potential represents an important force of gene and genome evolution. Studies of repetitive elements are primarily focused on analysis of their sequence, phylogenetic context, distribution on the chromosomes and their importance for the genome function and stability. Furthermore, these data are applied in further basic and clinical research. Potential of analyses is always directly linked with the possibilities offered by available technology. In this context, aim of this work is to summarize the development of selected methods used in the study of repetitive DNA sequences starting with th |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Miloslava Fojtová |
| Fyzický popis: | 56 l. : il. |