Studium vlivu xenobiotik na steroidogenezi
Tato diplomová práce byla zaměřena na endokrinní disrupci, konkrétně schopnost ovlivnit produkci steroidních hormonů v adrenálních buňkách. Tento potenciál xenobiotik je nebezpečný pro organismus především z hlediska jeho správného vývoje i celkové funkce a existence, což dokazuje celá řada odbornýc...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2010
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/175955/prif_m/ |
| Shrnutí: | Tato diplomová práce byla zaměřena na endokrinní disrupci, konkrétně schopnost ovlivnit produkci steroidních hormonů v adrenálních buňkách. Tento potenciál xenobiotik je nebezpečný pro organismus především z hlediska jeho správného vývoje i celkové funkce a existence, což dokazuje celá řada odborných studií, a proto je této problematice věnována pozornost. Praktická část práce byla zaměřena na optimalizaci metody pro měření změn v produkci hormonů testosteron, 17β-estradiol a kortizol po pozitivní stimulaci forskolinem či po ovlivnění vzorky ze životního prostředí. Koncentrace steroidů byla měřena pomocí ELISA. Metodu se povedlo v průběhu práce značně zdokonalit, nicméně řada výsledků nebyla taková, jak se očekávalo. Ne vždy byl prokázán statisticky významný pozitivní efekt přidaného forskolinu oproti rozpouštědlové kontrole. Dále nastaly důvodné pochybnosti o tom, že námi pěstované buňky použité buněčné linie H295R, tedy buňky lidského embryonálního karcinomu kůry nadledvin, nefungují ... This thesis was focused on endocrine disruption, the ability to influence the production of steroid hormones in the human adrenal cells. The potential of xenobiotics is particularly dangerous for proper development, functions and overall existence of organism, as proven by a number of studies and therefore the issue was addressed. The practical part focuses on optimalization of a method for measuring changes in production of hormons testosterone, 17β-estradiol and cortisol after a positive stimulation by forskolin or after exposition to environmental samples. Steroid concentrations were measured by ELISA test. Although the method was significantly improved many of the results differed to what had been expected. The assay did not always show a statistically significant positive effect of added forskolin compared to solvent control. There are also reasonable doubts that used human H295R adrenocarcinoma cell line does not behave uniformly and reproducibly. Since it was a crucial point in ... |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Klára Hilscherová |
| Fyzický popis: | 78 l. |