Konkurence obecné a alternativní pravomoci podle nařízení Brusel I (ve srovnání s Luganskou úmluvou)
Oblast evropského justičního prostoru bývá považována za nejrychleji se rozvíjející oblast soukromého práva v rámci Evropské unie. Jedním z prvních právních aktů přijatých v oblasti soudní spolupráce v civilních věcech bylo i nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozh...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2007.
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/61143/pravf_r/ |
| Shrnutí: | Oblast evropského justičního prostoru bývá považována za nejrychleji se rozvíjející oblast soukromého práva v rámci Evropské unie. Jedním z prvních právních aktů přijatých v oblasti soudní spolupráce v civilních věcech bylo i nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních neboli nařízení Brusel I. Toto nařízení však nepřineslo nic převratně nového. Navázalo totiž na mnohaletou tradici Úmluvy o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (Bruselské úmluvy), jejímž se stalo nástupcem. The European judicial area is regarded as one of the most progressive area of private law in the European Union. One of the first acts accepted in this area was the Council Regulation (EC) No. 44/2001 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgements in civil and commercial matters (regulation Brussels I). The regulation Brussels I is the successor of the Convention on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgements in civil and commercial matters (Brussels Convention). Only the EC member states could become contracting parties of the Brussels convention. |
|---|---|
| Fyzický popis: | 147 l. |