Diurnální preference a rizikové chování ve střední adolescenci
Tato práce se zabývá disponujícími faktory rozvoje rizikového chování v období střední adolescence. Teoretická část práce shrnuje nejdůležitější z faktorů, které popsaly předešlé výzkumy, a představuje i jejich možné vzájemné interakce. Dle dosavadní literatury se zdá, že negativní vlivy okolního pr...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2006.
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | Elektronická verze přístupná pouze pro studenty a pracovníky MU |
| Shrnutí: | Tato práce se zabývá disponujícími faktory rozvoje rizikového chování v období střední adolescence. Teoretická část práce shrnuje nejdůležitější z faktorů, které popsaly předešlé výzkumy, a představuje i jejich možné vzájemné interakce. Dle dosavadní literatury se zdá, že negativní vlivy okolního prostředí a vrstevnických skupiny působí na chování adolescentů pouze díky specifickým podmínkám rodinného prostředí. Toto zjištění je podstatné pro formulaci výzkumných otázek ověřovaných v praktické části této práce. Empirická část si klade za cíl potvrdit pro české podmínky zjištění prezentované v disertační práci Andersson (2001) dokládající vztah večerní preference a vyšší míry rizikového chování. A dále je cílem zjistit, zda je rozvoj rizikového chování u večerních typů ovlivněn dimenzemi řízení a volnosti jako podstatných parametrů rodinné výchovy. Potřebná data do výzkumu byla získána pomocí Kompozitní škály ranních a večerních typů, otázek Čápova Dotazníku stylu rodinné výchovy a otáz. This thesis is concerned with predictors of involvement in risk behavior in middle adolescence. The theoretical part summarises the most important risk factors which were defined in previous research and presents also their potential interactions. Negative influences from the outer world and from peer groups according to previous findings seem to influence adolescents behavior through specific characteristics of the home environment. Based on this statement main research hypotheses were formulated. Empirical part aims to test the conclusions about relationship between morningness-eveningness and adolescent risk behavior found by Andersson (2001) in Czech conditions. And also aims to find out whether the two dimensions of parenting practices (requirements and freedom) may have moderating influence on the impact of chronotype on risk behavior. To obtain necessary information the Composite scale of Morningness, Čáp Questionnaire of upbringing style and a self \x{2013} designed questionnaire were. |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Karel Skočovský. |
| Fyzický popis: | 103 l. : tab., graf. |