"Civilní architektura" ve službách státu. Teoretická východiska, instituce, styl a tvůrci na Moravě 1750-1840
Během vlády císařovny Marie Terezie a zejména jejího nástupce Josefa II. prošla habsburská monarchie zásadními proměnami. Stát svými zásahy dostal pod kontrolu do té doby nezávislá odvětví veřejného života. Kromě umění, které začal reglementovat prostřednictvím státní akademie, se do jeho zájmu dost...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2014
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/64491/ff_d_b1/ |
| Shrnutí: | Během vlády císařovny Marie Terezie a zejména jejího nástupce Josefa II. prošla habsburská monarchie zásadními proměnami. Stát svými zásahy dostal pod kontrolu do té doby nezávislá odvětví veřejného života. Kromě umění, které začal reglementovat prostřednictvím státní akademie, se do jeho zájmu dostala i architektura. Teoretické východisko, podle kterého se státem regulovaná architektura měla řídit, byla tak zvaná architectura civilis (Bürgerliche Baukunst), jejíž zásady formulovali němečtí a rakouští teoretici a matematici od poloviny 18. století. Mezi hlavní kritéria architektury civilis patřila jednoduchost, praktičnost a úspornost, která konvenovala osvícenskému státu. Pro záměry státu se stali důležití teoreticky vzdělaní architekti a inženýři, kteří byli schopni reagovat na široké spektrum zadání. Ideálem byli projektanti, mimo cechovní struktury, mající natolik rozsáhlé kompetence, že mohli navrhovat architekturu i do stavby, spadající do sféry inženýrů - fortifikace, cesty, mos During the reign of the empress Maria Theresa and in particular of her successor Joseph II, the Habsburg monarchy went through substantial changes. The state took control of parts of public life which had until then been independent. Besides arts, which started to be controlled through the state academy, architecture became the centre of attention. Architecture regulated by state was supposed to observe the so called architectura civilis (Bürgerliche Baukunst) the principles of which had been formulated by German and Austrian theoreticians and mathematicians in the second half of the 18th century. The main features typical for the architectura civilis were simplicity, practicality and economy, which suited the enlightened state. Architects and engineers with profound theoretical knowledge who were able to respond to a wide spectrum of assignments became important for the intentions of the state. Designers who did not make part of the guild structure and who had such wide competences th |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Jiří Kroupa |
| Fyzický popis: | 242 l. : il. |