Testy rychlé diagnostiky v ordinaci praktického lékaře
Bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou používání testů rychlé diagnostiky v ambulancích praktických lékařů a přístupem pacientů k těmto testům a ochotě se na testech finančně spolupodílet. Část teoretická charakterizuje práci praktického lékaře a vysvětluje důvody používání jednotlivých t...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2013
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/381600/lf_b/ |
| Shrnutí: | Bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou používání testů rychlé diagnostiky v ambulancích praktických lékařů a přístupem pacientů k těmto testům a ochotě se na testech finančně spolupodílet. Část teoretická charakterizuje práci praktického lékaře a vysvětluje důvody používání jednotlivých testů INR, CRP, OK. Empirická část je rozdělena na dvě části dle typu používané metody k získávání dat. V první části jsou data získána kvalitativní metodou, studiem zdravotnické dokumentace pacientů, u kterých byl za rok 2011 prováděno vyšetření testem rychlé diagnostiky. V druhé části byla získána data kvantitativní metodou, formou dotazníků. Byla zjišťována úroveň znalostí laické veřejnosti o testech rychlé diagnostiky a jejich ochotě se finančně spolupodílet. Ze zjištěného vyplynulo, že laická veřejnost je dobře informována a je ochotna se finančně spolupodílet, ale podporu si testy rychlé diagnostiky si zaslouží zejména ze strany firem, pojišťoven a samotných zdravotníků. The Bachelor’s dissertation describes current situation around Quick Diagnostic Tests implementation in general practitioner ambulances and patients opinion about these tests and their willingness to pay part of the tests cost. The theoretical part describes general practitioner approach and it also describes benefits to use particular tests INR, CRP and FOB. The empiric part of the dissertation is divided into two parts: Data which were collected by qualitative method were used in the first part. The data were extracted from practitioner ambulance records focused on patients who were tested by quick diagnoses tests in 2011. In the second part, data were collected by quantitative method via questioners. It was focused on a level of general patients’ knowledge about quick diagnostic tests and their willingness to contribute on the test cost. The conclusion is that patients knowledge is on a really good level and they are willing to contribute on the quick tests cost particularly. But th |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Miroslava Kyasová |
| Fyzický popis: | 75 l. : il. |