Termální citlivost antipredačního chování čolků
Interakce mezi predátorem a kořistí patří mezi nejvýznamnější selekční faktory v přírodě. U kořisti se proto vyvinula neobyčejná rozmanitost antipredačních strategií, které optimalizují různé formy obrany za daných biotických a abiotických podmínek prostředí. Jelikož teplota ovlivňuje všechny fyziol...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2012
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/356922/prif_b/ |
| Shrnutí: | Interakce mezi predátorem a kořistí patří mezi nejvýznamnější selekční faktory v přírodě. U kořisti se proto vyvinula neobyčejná rozmanitost antipredačních strategií, které optimalizují různé formy obrany za daných biotických a abiotických podmínek prostředí. Jelikož teplota ovlivňuje všechny fyziologicé funkce v organismu, je považována za jeden z hlavních faktorů ovlivňujících náklady a zisky různých forem antipredační odpovědi. V této práci jsme se zabýval vlivem teploty na indukci chemické a behaviorální antipredační odpovědi vyvolané dotykovým podnětem predátora (užovka obojková) u samců a samic čolka horského. Při všech teplotách (12-22 °C) většina čolků reagovala na taktilní podnět nejprve útěkem a poté vylučováním kožního sekretu. Maximální pohybová kapacita se s teplotou zvyšovala výrazněji u samic než u samců. Samice reagovaly útěkem s vyšší maximální rychlostí, ale po kratší dobu, než samci. V 17 °C spuštění sekrece vyžadovalo vyšší počet podnětů než při zbývajících teplotách. V protikladu se široce zažitou představou o antipredačních strategiích čolků, tyto výsledky ukázaly, že v rozpětí ekologicky realistických teplot behaviorální forma antipredační odpovědi jasně převažuje nad chemickou. Zdá se pravděpodobné, že chemická obrana je pro tyto ektotermy podstatně nákladnější než behaviorální. Selekce zprostředkovaná rozdíly v antipredační odpovědi mezi pohlavími může přispívat k vnitropopulační proměnlivosti termální citlivosti výkonnostních znaků u tohoto druhu. Predator-prey interactions belong among the most important selection factors in the wild. Accordingly, the diversity of antipredator strategies evolved in prey. Temperature is considered a key factor affecting costs and benefits of various antipredatory responses. In this study, I examined the influence of temperature on induction (tactile cue of snake predator) of chemical or behavioural antipredatory response in adult newts. At all temperatures (12-22 °C) most newts responded to predator tactile cue by escape that was followed by freezing with skin secretions. Maximum locomotor speed increased more steeply at higher temperatures in females than in males. Females were faster but their running duration was shorter than in males. At 17 °C, the induction of chemical response required more tactile cues than in other temperatures. In contrast to widely hold notion about newt antipredatory strategies, these results showed that the primary antipredator response is not chemical but behavioural. It seems likely that chemical defense is more costly than behavioural response across ecologically-relevant temperatures. Selection mediated by various antipredatory responses between sexes may contribute to within-population variation of thermal sensitivity of performance traits in this species. |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Lumír Gvoždík |
| Fyzický popis: | 25 l. |