Le voyage, la femme e la poésie dans l'oeuvre poétique de Marcel Thiry - essai ďun modèle triadique
Šedesátá a sedmdesátá léta 20. století znamenala pro francouzskou, či frankofonní literární teorii období nezvyklé plodnosti. Jedním z vrcholů literárně-vědného myšlení té doby je teorie lutyšských rétoriků sdružujících se pod názvem Groupe mu. Podle Jean-Marie Klinkenberga, jednoho z členů skupiny,...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Francouzština |
| Vydáno: |
2009
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/20439/ff_d/ |
| Shrnutí: | Šedesátá a sedmdesátá léta 20. století znamenala pro francouzskou, či frankofonní literární teorii období nezvyklé plodnosti. Jedním z vrcholů literárně-vědného myšlení té doby je teorie lutyšských rétoriků sdružujících se pod názvem Groupe mu. Podle Jean-Marie Klinkenberga, jednoho z členů skupiny, je možno podstatu básnického textu - a to je stěžejní téma první části naší práce - spatřovat nikoli v dominantním postavení poetické funkce, tak jak to chtěl Roman Jakobson, ale v zásadním střetu básnického subjektu (anthropos) se světem (cosmos) skrze jazyk (logos): definice tzv. „poéticité“ se tím přesunuje do roviny antropologické. Tento střet - či opozice - se pak děje (dochází-li k němu vůbec) prostřednictvím tzv. mediace, jejímž místem v lyrické poezii je metafora, či obecněji metasemémy jako takové. V druhé části naší práce sledujeme tři stěžejní isotopie v básnickém díle Marcela Thiryho: žena, cesta a poezie. Tyto tři isotopie se navzájem proplétají v metasemémických konfiguracích In the first part, we study different approaches to the problem of poeticity. Basing our analyses of Marcel Thiry’s poetry on the theories developed by Groupe mu, we tried to show the functionality of the so-called triadic model. According to this conception, tropes and figures do not in themselves make a text poetic. For a text to show “poeticity”, there has to be a conflict - an opposition - between human conscience (anthropos) and the universe (cosmos) through language (logos). Three basic isotopies present in Thiry’s works were taken into account: woman, voyage and poetry. In our study, we attempted to show how they weave a complex network of metasememic interactions (mediations), forming thus the rhetoric-semantic basis of Thiry’s poetry |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Petr Kyloušek |
| Fyzický popis: | 263 l. |