Historie robustních matematicko-statistických metod
Cílem práce bylo stručně popsat, jak se začaly objevovat statistické postupy, které bychom dnes označili přízviskem robustní. Především šlo o to popsat, proč vůbec vyvstala potřeba používat nové postupy v situacích, kdy klasické statistické metody selhávaly. Nejprve jsou krátce popsány počátky samot...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Další autoři: | |
| Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
| Jazyk: | Čeština |
| Vydáno: |
2009.
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/44303/prif_d/ |
| Shrnutí: | Cílem práce bylo stručně popsat, jak se začaly objevovat statistické postupy, které bychom dnes označili přízviskem robustní. Především šlo o to popsat, proč vůbec vyvstala potřeba používat nové postupy v situacích, kdy klasické statistické metody selhávaly. Nejprve jsou krátce popsány počátky samotné teorie pravděpodobnosti, kombinatoriky, demografie a pojistné matematiky. Samostatná kapitola je věnována metodě nejmenších čtverců. Metoda nejmenších čtverců nebyla jedinou možností, jak kombinovat nekonzistentní rovnice, nicméně byla nejúspěšnější. Problémem kombinování jednotlivých pozorování se zabýval kartograf Tobias Mayer, matematik Leonard Euler nebo Pierre Simon Laplace. Poněkud méně známou osobností je jezuitský kněz Roger Joseph Boscovich, který dal slovní a geometrický popis metody, která může být považována za alternativu k metodě nejmenších čtverců. Samotnou metodu nejmenších čtverců pak uveřejňuje roku 1805 Adrie Marie Legendre. Nicméně již o čtyři roky později si objev tét. The intention of this work is to give a brief description of the beginning of robust methods. My primary goal was to describe the situations, where the classical statistical procedures did not work, what was a reason for finding new methods. The first part of the Thesis briefly describes the foundation of probability theory, combinatorics, insurance mathematics and demography. The next chapter deals with the least squares method, which was the most succesful among the early methods of combining inconsistent equations. The problem of combining inconsistent equations was studied by cartographer Tobias Mayer and by mathematicians Leonard Euler and Pierre Simon Laplace. The Jesuit Roger Joseph Boscovich gave a geometric description of the method that was a predecessor of the least squares. The first publication on the least squares method was that by Adrien Marie Legendre in 1805. However, Carl Friedrich Gauss denoted himself as the author of the least squares in his book, published four . |
|---|---|
| Popis jednotky: | Vedoucí práce: Jana Jurečková. |
| Fyzický popis: | 1 CD-ROM. |