Prediktory druhové bohatosti rostlin na různých prostorových škálach /
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit jaký je vliv prostorového měřítka na relativní významnost environmentálních prediktorů druhové bohatosti rostlin. Na základě literární rešerše a dostupných dat byla vybrána skupina environmentálních proměnných, které byly korelovány s druhovu bohatostí fy...
Uloženo v:
Hlavní autor: | |
---|---|
Další autoři: | |
Typ dokumentu: | VŠ práce nebo rukopis |
Jazyk: | Čeština |
Vydáno: |
2019
|
Témata: | |
On-line přístup: | http://is.muni.cz/th/d2evi/ |
Shrnutí: | Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit jaký je vliv prostorového měřítka na relativní významnost environmentálních prediktorů druhové bohatosti rostlin. Na základě literární rešerše a dostupných dat byla vybrána skupina environmentálních proměnných, které byly korelovány s druhovu bohatostí fytocenologických snímků a kvadrátů floristického mapování. V případě fytocenologických snímků byly environmentální proměnné počítány jako průměr (případně relativní plocha) pro kruhové zóny (o průměru 500 m, 1, 3 a 5 km) obklopující každý snímek a byl sledován vliv velikosti této zóny na sílu vztahu mezi druhovu bohatostí a danou environmentální proměnnou. V případě kvadrátů floristického mapování byly environmentální proměnné počítány jako průměr (nebo relativní plocha) pro každý kvadrát a vliv prostorového měřítka byl zjišťován pomocí agregace těchto kvadrátů. Vztah druhové bohatosti a environmentálních proměnných byl vyjádřen Pearsonovým korelačním koeficientem, jejich vývoj skrz všechna p The aim of this thesis was to disentangle the effects of spatial scale on relative importance of environmental variables explaining plant species richness. Based on literature and available data, I selected environmental variables, which were subsequently correlated with the numbers of species recorded in vegetation plots and in grid cells of floristic mapping. In the case of vegetation plots, environmental variables were calculated as an average (or relative occupancy area) for circular buffer zones of different sizes (diameter 500 m, 1, 3 and 5 km) surrounding each vegetation plot. Strength of the relationship between species richness and each environmental variable was compared across the range of buffer zone sizes. In the case of grid cells, environmental variables were calculated as an average for each cell, and the effect of spatial scale was expressed by the aggregation of neighbouring cells. Relationships were calculated using Pearson’s correlation coefficient, and its developm |
---|---|
Popis jednotky: | Vedoucí práce: Jan Divíšek |
Fyzický popis: | 70 listů, 4 nečíslované listy příloh : ilustrace |